V termínu 5. – 9. 8. 2020 s uskutečnil 5. ročník výpravy Electric Eccentric. Po cestách podél Vltavy (2016), po Jižní Moravě (2017), kolem Třeboně (2018) a na Valašsku (2019) jsme další lokalitu vybírali pečlivě. Jeseníky, přestože se jedná o horské prostředí, byly pro uskutečnění naší výpravy přijatelné, protože poskytují dostatečnou síť sjízdných cyklostezek, bezbariérové kempy a v neposlední řadě přírodní krásu. O výpravu do Jeseníků projevil zájem rekordní počet účastníků. Akci absolvovalo třicet devět cestovatelů, z nichž dvanáct trampovalo na svých elektrických vozících. Někteří z vozíčkářů se výpravy Electric Eccentric zúčastnili poprvé, a zažili tak dosud nepoznané dobrodružství.

Akci jsme zahájili 5. 8. 2020 ve večerních hodinách v kempu Losinka, který se nachází v obci Velké Losiny. Účastnici byli seznámení s organizačními náležitostmi. Vozíčkáři byli rozděleni podle svých preferencí, schopností a zkušeností do třech skupin: nováčci, jezdci a punk. První dvě skupiny absolvovaly po celou dobu výpravy totožné trasy, které byly přijatelného terénu, s ohledem na bezpečnost a dostupnou délku. Skupina „punk“ si své cesty plánovala delší, přesahující čtyřicet kilometrů. Pomocníci, tedy více než dvacet cyklistů a jezdců na koloběžkách, byli rozdělení k jednotlivým vozíčkářům, takže každý jezdec na elektrickém vozíku měl k dispozici svého pomocníka. Součástí organizačního týmu byli samozřejmě zdravotník, koordinátor osobních asistentů, navigátoři a řidiči.

Nejnáročnější den výpravy byl hned ten první, 6. 8. 2020, kdy jsme si stanovili těžký cíl; dosáhnout vrcholu hory Praděd se všemi dvanácti elektrickými vozíky a tam zahájit třídenní cestu do Olomouce dlouhou více než sto kilometrů. Z bezpečnostních a technických důvodů nebylo možné vyjet tento kopec tak zvaně po svých. Vozíčkáři byli vyvezeni na Ovčárnu doprovodným vozem, odkud pokračovali zbylé čtyři kilometry na vrchol, chladný a zahalený mlhou. Vůz, do kterého se vměstnali maximálně čtyři vozíčkáři, se musel na padesáti kilometrech třikrát otočit, takže cesta k vrcholu zabrala celý den a byla pro všechny účastníky náročná. Dosažení vrcholu na elektrickém vozíku bylo jedním z cílů cesty, proto jsme rádi, že jsme tuto výzvu zvládli. Někteří z vozíčkářů se na vrchol Pradědu dostali poprvé v životě a byli neskrytě nadšení. Sjezd z vrcholu zpět do kempu Losinka absolvovala skupina „punk“ na elektrických vozících. Zhruba za dvě hodiny jízdy po prudké, místy kamenné cestě, klesla o devět set metrů. Ostatní se vrátili autem.

7. 8. 2020 jsme trampovali z Velkých Losin do Relax kempu Bagr nedaleko Mohelnice. V porovnání s prvním dnem se jednalo naopak o velmi pohodlnou cestu krásnou krajinou bez výrazně dramatických chvil. Pro cestování na elektrických vozících volíme takové trasy, které se v nejvyšší míře vyhýbají frekventovaným silnicím, zároveň ale umožňují návštěvu zajímavostí v přilehlých městech. Nejméně jedenkrát denně jsme navštívili předem rezervovanou restauraci, pokud to bylo možné, tak vybavenou bezbariérovou toaletou. Skupiny jely odděleně, každá podle svých možností. Do Relax kempu Bagr jsme dorazili v příšeří, rádi, že se vidíme, s příjemným pocitem člověka, který dosáhl cíle.

8. 8. 2020 nás čekal poslední den cesty. Po úvodní organizační schůzce, kterou jsme provozovali každé ráno, jsme měli před sebou více než tři desítky kilometrů z Relax kempu Bagr do Resortu Krásná Morava, který se nacházel na kraji města Olomouc, našeho cíle. Je třeba vyzdvihnout roli našich pomocníků. Na cestách jsme na elektrických vozících potkávali bariéry, na které v našich obcích a městech vozíčkáři nejsou zvyklí. Padlý strom, mokřiny s blátem, koryta a hrby. Kamarádi v takových chvílích seskočili z kola, zapřeli boty do země jako atleti před výkonem, vzpírali, navigovali a tlačili vozíčkáře dál. Pomocníci jsou pro existenci Electric Eccentric zásadní. Poslední večer na kraji Olomouce se všichni účastníci sešli u společných stolů s kytarou, harmonikou a zpěvem, přičemž muzikanty byli sami vozíčkáři.

9. 8. 2020 byl 5. ročník Electric Eccentric ukončen. Stejně jako předchozí ročníky byla letošní výprava výjimečná tím, že nabídla možnost trampovat lidem s největším pohybovým omezením, kteří k životu používají elektrické vozíky. Příští rok s námi pojede kluk s dýchacím přístrojem, už se přihlásil.

Se vší úctou děkujeme společnosti Pražská energetika, která naši výpravu podpořila. Díky této podpoře jsme mohli dopravit dvanáct vozíčkářů na Praděd, protože bez nákladného zajištění doprovodného vozidla bychom to nezvládli. Doprovodný vůz pomohl také pomocníkům, kterým jsme mohli odlehčit od stanů a spacáků. Podpora nám také umožnila pomocníkům uhradit ubytování a skromně odměnit jejich pomoc, tak aby náklady na stravu a pití nemuseli hradit v plném rozsahu ze svého. V neposlední řadě nám podpora pomůže vytvořit z cesty krátký video dokument, který lépe než tento text popíše naši letošní výpravu. Dokument bude zveřejněn nejpozději 31. 10. 2020.

Děkujeme také Metropolitní univerzitě Praha a zaměstnancům této univerzity za dlouhodobou podporu Electric Eccentric a Sportovnímu klubu Metropolitní univerzity Praha za pomoc s organizací letošního ročníku, spolku Lenox za pronájem doprovodného vozu a firmě Emco cereálie za podporu ve formě darování svých produktů. I tato podpora byla pro uskutečnění naší výpravy významná.

Těšíme se, že i příští rok bude elektrický vozík dělat z ležáka jezdce.

Autor: Vašek Uher